Akord je kombinace tří nebo více zvuků, které jsou nebo mohou být uspořádány do třetin. Existují dva hlavní způsoby, jak psát akordy - podrobný, ale těžkopádný notový zápis a krátké písmo. Přenos záznamu z jednoho systému do druhého vyžaduje trochu dovednosti.
Instrukce
Krok 1
Všechny poznámky v systému písmen jsou označeny zvláštním znakem: A - „la“, H (v popovém systému B) - „si“, C - „do“, D - „re“, E - „mi“, F - „fa“, G - „sůl“. V klasickém systému latiny I je poznámka „B-flat“označována podle jedné ze starověkých stupnic. Hlavní akordy jsou psány velkými písmeny nebo postskriptem „dur“: „Adur“nebo „A“, „Cdur“nebo „C“. Menší akordy jsou psány malými písmeny nebo mají postskript „mol“: „a“, „amol“, „Amol“.
Krok 2
Znaky změny „ostrý“a „plochý“jsou označeny příslušně, „je“a „es“: „fis-mol“- F moll, „Des dur“- D dur. Výjimky pro „E flat“a „A flat“: Es, As (písmeno „e“zmizí).
Krok 3
Umístěte klíč na začátek hole (výšky, basy, alt podle potřeby). Poté na příslušné místo na hůlce vložte spodní notu akordu - je pojmenována po ní. Například u a mollu je spodní nota „la“. V houslovém klíči je „la“první oktávy napsáno mezi druhým a třetím řádkem zespodu.
Krok 4
Zbytek not je umístěn na třetím: „C“mezi prostředním a druhým pravítkem shora, „E“pod horním pravítkem. Umístění krokem. Všimněte si, že všechny poznámky jsou umístěny mezi pravítky. Současně s rozšířeným zápisem akordu by bylo třeba na první další pravítko shora psát poznámku „A“druhé oktávy.
Krok 5
Zkontrolujte intervalové složení akordu. V mollové akordu je spodní třetina menší (jeden a půl tónu). Existuje pouze takový interval mezi „la“a „do“. V akordu A dur by muselo být před „C“umístěno ostré znaménko. Druhá třetina v mollu je velká (dva tóny), což odpovídá intervalu „C“- „E“. Major by byla tato třetina malá („C sharp“- „mi“)
Mezi krajními notami („la“- „mi“) je čistá pětina (tři a půl tónu).
Krok 6
Kromě jednoduchých hlavních a vedlejších akordů se používá takzvaný vedlejší hlavní sedmý akord, označený velkým písmenem a sedmičkou v podobě dolního indexu (například A7 je vedlejší sedmý akord z „A“). Skládá se ze čtyř not uspořádaných do třetin. Intervalové složení takového akordu je hlavní tercie, malá tercie, malá tercie. Mezi extrémem je menší septim (odtud název akordu). Například z „la“je takový akord sestaven podle poznámek: „la“, „c-sharp“, „mi“, „sol“.
