Uvozovky se používají k označení přímé řeči; používají se k formalizaci názvů firem a některých organizací. V prvním případě vyžaduje nahrazení uvozovek permutaci fráze a další interpunkci.
Instrukce
Krok 1
Schéma věty s přímou řečí v uvozovkách vypadá takto: A: „P“- nebo tak: „P“- a (A - text autora, P - přímá řeč). V prvním případě vyžaduje odebrání uvozovek takovou obměnu věty, aby bylo možné získat schéma:
ALE:
- P.
Dvojtečka je tedy zachována a slova přímé řeči jsou přenesena do dalšího odstavce (řádku). Slovům předchází pomlčka. Místo tečky můžete vložit vykřičník, otazník, elipsu. Přímá řeč začíná velkým písmenem.
Krok 2
Ve druhém případě je přímá řeč a slova autora napsána v jednom odstavci. Interpunkce vypadá takto:
- P, - a.
Přímá řeč začíná na novém řádku, před kterým je pomlčka. Po přímé řeči se umístí čárka a pomlčka oddělené mezerou. Text autora je psán malým písmenem. Místo čárky může být vykřičník, otazník, elipsa, ale v žádném případě tečka. Text autora bude i nadále psán malým písmenem.
Krok 3
U názvů právnických a jiných organizací nejsou názvy uměleckých děl a tvůrčích svazů uvozovky nahrazovány ani vynechány.
