Začínající zpěvák se často potýká s tím, že je pro něj nepohodlné zpívat v tónině, ve které je doprovod napsán. V tomto případě bude melodie muset být transponována, to znamená převedena na jinou klávesu a teprve poté pro ni vyzvednout nové akordy. Nejprve ale musíte určit, který klíč vám bude pohodlný.
Je to nutné
- - piano nebo syntezátor;
- - nástroj, na kterém budete hrát na doprovod;
- - tabulka vah, akordů a arpeggií;
- - notový papír;
- - tužka.
Instrukce
Krok 1
Určete rozsah svého hlasu. Zpívejte stupnici. Zvuky nelze pojmenovat a zpívat je v nějaké slabice, například „la-la-la“nebo „tra-ta-ta“. Některé zvuky vám budou příjemně zpívat, jiné nebudou moc dobré a jiné budou buď příliš vysoké nebo příliš nízké.
Krok 2
Najděte na klávesnici nejvyšší zvuk, který můžete zpívat, i když jej hrajete s velkým napětím. Zapište si to do poznámek nebo dopisů. Například toto je F druhé oktávy. Podobně najděte zvuk, pod kterým již nebudete moci nic vzít. Nechť je to sůl menší oktávy. Celý váš rozsah je tedy vzdálenost mezi G menší oktávy a F druhé.
Krok 3
Zpívejte stupnici od nejnižší po nejvyšší a naopak. Pamatujte, že zvuky blízké extrémním zvukům nejsou pro zpívání příliš pohodlné. Určete nejnižší a nejvyšší. Obvykle jsou tři nebo čtyři noty v horní a dolní části celého rozsahu nepohodlné. V uvedeném příkladu to bude s největší pravděpodobností před první oktávou a D pro druhou. Tento interval je pro vás vhodný rozsah.
Krok 4
Podívejte se na noty písně, které se chystáte naučit. Určete, ve které části osazenstva je umístěna většina jejích základních zvuků a nakolik tato část odpovídá vašemu dosahu. Vezmete si několik poznámek, které jsou v přístupné, ale ne příliš pohodlné části stupnice, pokud víte, jak správně ovládat dech. Většinu z nich byste ale měli užívat bez stresu.
Krok 5
Pokud je drtivá většina zvuků písní mimo váš rozsah, zkuste transponovat melodii. Určete klíč, ve kterém je zaznamenán. To se provádí pomocí klíčových znaků a poslední noty. Zkontrolujte měřítko, akord a tabulku arpeggia, abyste zjistili, kterému klíči tyto klíčové znaky odpovídají. Zvuk můžete odlišit od velkého od vedlejšího. Hlavní zvuky jsou veselé a veselé, malé - smutné a lyrické.
Krok 6
Určete, kolik potřebujete k odstranění nejvyšší výšky skladby, než ji budete moci vyzvednout. Vypočítejte, kterému kroku původního klíče odpovídá. Bude mít stejnou výšku tónu, jakou chcete. Spočítejte odpovídající počet kroků a určete tonikum.
Krok 7
Podívejte se, jaký interval tvoří tonika původního a nového klíče. Přeneste všechny ostatní zvuky melodie do stejného intervalu a nahrajte je. Transponujte doprovodné akordy stejným způsobem.
