Boogie-woogie se ve Spojených státech objevil ve druhé polovině 19. století. jako jakýsi „černý“(„horký“, nekomerční, v podání afroameričanů) jazz, který se hraje hlavně na klavír. Název stylu se objevil ještě později, na začátku XX století. a pochází z žargonu „boogie“- vrchol rozkoše. Po druhé světové válce se v Evropě promítaly hollywoodské filmy s charakteristickými tanci a kompaktnost pohybů boogie-woogie tance odpovídala formátu zábavy ve stále populárnějších malých sálech a klubech.
Instrukce
Krok 1
Partneři (muž a žena) jsou si navzájem blízcí. Pohyby na tanečním parketu jsou energické, odpovídají velmi rychlému tempu hudby, nejsou rozsáhlé a vejdou se na metr čtvereční metr. Manévrování mezi jinými páry není zakázáno.
Krok 2
Velká pozornost je věnována technice nohou. Povoleny jsou všechny druhy kroků, otočení, zvedání a virtuózní pohyby. Jejich účinnost nespočívá ve složitosti pohybů samotných, ale v rychlosti, tedy v tempu hudby.
Krok 3
Partner v tanci hraje tradičně roli následovníka a partner hraje roli vůdce. Důležitou roli hraje improvizace, schopnost předvídat pohyb partnera, předvídat záměry. Postupným budováním svých podpěr, kroků a pohybů můžete zdokonalit své improvizační schopnosti. Přidejte nové pohyby, změňte staré, sledujte nebo vedete svého partnera.
Krok 4
Boogie-woogie hudba je rychlá, ve velikosti 4/4, s charakteristickými měřenými („chodícími“) pohyby basů. Jedná se zpravidla o stará témata klasického rock and rollu.
