Latinskoamerické tance jsou druhem párových společenských a klubových tanců, které se v 19. století rozšířily po celé Evropě a získaly si velkou popularitu.
Latinskoamerické (antillské) tance nebo jednoduše latina se formovaly v samostatném typu společenského programu v polovině 19. století. Za svou širokou distribuci vděčí svobodné Severní Americe, ve které se bizarně mísí kultury několika ras včetně tanečních. Španělský lidový tanec, jehož prvky předváděli býčí zápasy během býčích zápasů, se tak stal známý po celém světě jako Paso Doble. Samba byla přivezena do Brazílie a poté do Evropy, africkí otroci, rumba a cha-cha-cha pocházeli z Kuby a Haiti.
Tradiční program společenského tance, který Federace společenských sportů přijala od roku 1930, zahrnuje pět tanců v latinskoamerické sekci. Jsou jive, samba, rumba, cha-cha-cha a paso doble. Všichni jsou předváděni ve dvojicích, muž a žena, a zvláštnost latiny, na rozdíl od evropských tanců, spočívá v tom, že během představení se partneři mohou jak odpojit, tak se navzájem velmi těsně objímat. Všechny latinskoamerické tance jsou rytmické a emotivní a některé z nich jsou obzvláště smyslné.
Na soutěžích a festivalech latinští tanečníci zpravidla vystupují v jasných, přiléhavých oblecích se spoustou flitrů. Pro dámy je povolena krátká sukně a nejotevřenější záda, pro partnera - přiléhavý oblek.
Latinskoamerické tance tančí nejen profesionálové. Takzvaná „klubová“latina se již dlouho stala jedním z nejpopulárnějších směrů masového tance, a to jak v Latinské Americe, tak v USA, Evropě a Rusku. Salsa a bachata, merengue a mambo - tyto tance nevyžadují dokonalé dovednosti, je důležitější se v nich úplně otevřít a proměnit pohyby ve smysluplný příběh lásky a vášně. Není náhodou, že stejná bachata je napůl žertem, napůl vážně nazývána „sex na podlaze“.
Film „Dirty Dancing“s Patrickem Swayzem, který ukazuje nejpopulárnější amatérské tance v celé své kráse, byl po mnoho let kultovním filmem pro všechny latinskoamerické tanečníky.
